Máte rádi sportovní aktivity a ještě máte raději, když do nich můžete zapojit své psí kamarády? Jsou lidé, kteří rádi ve volných chvílích vyjedou do přírody, vytáhnou sáně, zapřáhnou do nich své psy a vydají se na cestu. Psí spřežení už dávno není jen otázkou zimního období. Existují „sáně“ na kolečkách, díky nimž můžete na stezku vyrazit prakticky kdykoliv. Jednou z nejvyhlášenějších lokalit tohoto sportu jsou Orlické hory.
Šediváčkův long
Každý rok v lednu se v Orlických horách koná závod psích spřežení známý jako Šediváčkův long. Název připomíná nešťastnou událost, kdy byl před lety omylem zastřelen závodní pes Šedivák. Jedná se o nejdelší a nejtěžší etapový závod psích spřežení v České republice. Závodníci soutěží buď na 222 km nebo na 333 km. Trasy vedou jak v české části Orlických hor, tak v polské části. Konkrétně se jede v katastru obcí Deštné v Orlických horách a Orlické Záhoří. Pravidelně se zmíněného podniku účastní vedle českých musherů (tak se říká těm, co řídí spřežení) i závodníci z dalších evropských zemí. Šediváčkův long je součástí čtyř nejtěžších závodů o titul Iron Sled Dog Man, kdy ostatní tři závody se jedou v rakouských a švýcarských Alpách. Česká část je zároveň Mistrovstvím České republiky.
Závod, závod, závod
Všichni účastníci musí mít předepsané vybavení a vézt předepsanou zátěž. Závodní psi se zapřahují do postrojů za sebe, smečku vede vedoucí pes (tzv. pes alfa). Inuité (nesprávně Eskymáci) kdysi používali vějířovitý zápřah. Právě od inuitských a indiánských kmenů bílí osadníci na Aljašce a v Kanadě převzali tento praktický způsob dopravy. Nejvhodnější jsou severská plemena jako aljašský malamut, sibiřský husky, grónský pes nebo samojed. Největším světovým závodem psích spřežení je Iditarod na Aljašce, který vede z Anchorage do Nome a má neuvěřitelných 1850 km. Mushing (jízda se psím spřežením) se objevil dokonce na dvou olympijských hrách, a to v roce 1932 v Lake Placid v USA a v roce 1952 v Oslu v Norsku.
Spřežení u nás
Vyjet si se psím spřežením jen tak do lesa je jistou alternativou českého trampingu. Jsou trampové, kteří se vedle své klasické činnosti orientují i na další zajímavé aktivity spojené s pobytem v přírodě, cestováním a se vším, co připomíná svět westernů a zlatých horeček. Tito lidé ne vždy provozují mushing pro závodění. Více mají na zřeteli romantiku s tím spojenou nebo expediční výpravy do severských zemí. Z našeho pohledu je nejlepší a nejbližší možností Skandinávie. Během zimních měsíců se po celé České republice pořádají rovněž setkání na zimním táboření ve volné přírodě a právě zde se čas od času objevují lidé jako vystřižení z knížek Jacka Londona. Přijedou se psím spřežením, mají na sobě kožené a kožešinové oblečení a jejich další vybavení mnohdy také odpovídá dobovému reálu. Ať už musheři závodí nebo jezdí jen tak pro své potěšení, jisté je, že psí spřežení v České republice trvale zapustilo své kořeny. Kdo by pochyboval, může jako divák navštívit některý ze závodů a nadšení a zápal pro věc uvidí na vlastní oči.
Jak je vidět, tak pobyt na horách a v lese vůbec se může prožít i jiným zajímavým způsobem. A není nutné hned závodit. Stačí jezdit jen tak pro potěšení nebo být přítomen pouze jako divák. Psi tuto aktivitu milují a jsou vděčni za každý takový výjezd se svým pánem. Navíc, vidět podobnou věc na vlastní oči je úplně jiné kafe než to znát pouze z televizní obrazovky či knih a časopisů.
Chcete to vyzkoušet také?
V některých horských střediscích již existují půjčovny psích spřeženích. Tady si buď najmete mushera, který vás sveze nebo absolvujete krátké nezbytné školení a můžete vyrazit sami. Možná taková věc stojí za zkoušku. Zážitek to bude velmi netradiční a nezapomenutelný. A pokud se někdo obává samotné jízdy, tak stačí navštívit některý ze závodů jako divák, třeba právě výše zmíněný Šediváčkův long v Orlických horách.
2020 ©