Pes a kočka v bytě. Ano či ne?

Napsal 7psu.bloger.cz (») 1. 6. 2015, přečteno: 1141×
pes-a-kocka-v-byte.jpg

„Já se pořád cítím tak sama,“ postěžovala si nedávno má padesátiletá kamarádka. Nebylo to poprvé. A ani zdaleka ne naposled. Ona totiž opravdu žije sama v maličké garsonce, je bezdětná a svobodná. Nepatří sice k takovému typu lidí, který se hodně lituje a uzavírá sám do sebe, naopak je úžasně kreativní, aktivní, rozumná a hodná ženská. Kdykoliv ale svedu řeč na zvířecího společníka, rezolutně kroutí hlavou. „Pes ani kočka do bytu nepatří!“

Mazlíci potřebují přírodu

Její rodiče měli, nebo vlastně dodnes mají menší statek, a kromě králíků, slepic, několika hus a ovcí, měli vždy i psa a kočku. Kočky snad vždy měli dvě až tři. A pro všechny zvířata platit přísný zákaz vstupu do „sednice/světnice“ (dle slovníku - původním nářečím dříve označovaná základní obytná místnost domu).

U drůbeže to samozřejmě chápu, i u ovcí. Těžko si představit, jak by se s těmito tvory sdílela domácnost, i když pro gustu... Však to znáte. Vlastně to chápu i v případě psa a kočky, když jsou chovaní u chalupy a jsou zvyklí od malička na svou boudu, či stodolu, na svou volnost pohybu, to pak má samozřejmě svou logiku.

Kočka domácí

Naše kočka ale za poslední čtyři roky byla venku jen několikrát, jinak se pohybuje pouze po našem bytě, a nelze říci, že by strádala. Když byla menší, měly hlavně naše ratolesti tendence ji brát ven – naučit ji venčit. Ale ona se trávy bála. Tedy on. Naše kočka je vlastně kocour, Leon, plemeno britská modrá. Výlety kolem našeho domu na sídlišti jsme nakonec úplně odbourali, protože se ukázaly být pro něj zcela stresující. Nechodil, ale plazil se po trávě a ve chvíli, kdy měl příležitost, otočil se a plazil se ke dveřím zpátky domů.

Tak to děláme jinak, občas ho odvezeme s sebou na zahradu. Většinou na jaře a v létě, když víme, že tam budeme trávit celý den, nebo zůstaneme na noc. Máme na ni větší zahradní domek a tam si postupně zvyká vycházet ven sám, není to na dlouho, většinu dne stejně stráví v posteli, ale zde se přece jen k nějakému pohybu po trávě sám odhodlá.

Samozřejmě nevíme, co se mu v hlavě odehrává vždy když odcházíme ven bez něj, přesto ale máme všichcni pocit, že nejspokojenější, na rozdíl od psa, který se vždy dožaduje odchodu s námi, je kocour doma, v bytě. Zde má své teritorium, které si ještě občas, i když je vykastrovaný má tendenci označkovat. Vždy když jsme na odchodu se s námi v předsíni loučí klidným pohledem, jako by říkal no tak už běžte a zavřete za sebou. Když se vrátíme utíká nás přivítat za běhu ještě protahujíc zadní nohy, protože jsme ho právě vyrušili ze sladkého spánku, ale nikdy nedoběhne jako pes až k nám. Nikdy neskáče tři metry vysoko radostí. Jen se občas otře spokojeně předouc někomu o nohy a pak zase poodstoupí a v sedě čeká, co budeme dělat.

Pořídit si domácího mazlíčka či nepořídit?

Soužití s každým zvířetem se sice může zdát náročné, ať už na čas, na peníze, na fyzickou kondici člověka, ale má své neocenitelné klady, které alespoň částečně zaplní prázdné místo v srdci, které by jinak patřilo jinému člověku, dítěti, partnerovi… Je to kamarád, který i když má také svou hlavu se na vás neurazí, neodmlouvá, nedokáže se na vás zlobit. Spousta předsudků, jako třeba že klíště na vás zaútočí zhora, že správní chlapi nebrečí a mají smrdět potem, že správné ženy jen mlčí a pracují už byla dávno překonána. Škoda, že ten o bytu a zvířatech je v některých lidech zakořeněný tak hluboko.

Štítky: kočka, pes, mazlíčci
Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel šest a šest