Co je domestikace

Co je domestikace?

Říká se, že pes je nejlepším přítelem člověka. Za tímto ojedinělým vztahem k člověku stojí ale tisíce let tvrdé práce. Pes byl vůbec prvním domestikovaným zvířetem, důkaz první domestikace sahá do doby před 14 tisíci lety, až daleko později docházelo k domestikaci dalších zvířat.

O biologickém původu psa existuje více teorií a pravděpodobně celá posloupnost jeho předků nebude nikdy přesně známa. Nejpravděpodobnější předci dnešního psa jsou zřejmě vlk, šakal a kojot. Úplně vyloučit můžeme lišku, která má odlišný počet chromozómů a se psy nedává potomstvo.

Domestikace jako taková probíhala v různých časových obdobích a v různých lokalitách. Didakticky lze tento proces rozdělit do čtyř období:

1) Na začátku všeho stojí volné přidružování divokých předků psa na základě prostých symbiotických vztahů. Tito předci psů rychle přišli na to, že v blízkosti lidí mohou přežít snáze, zdržovali se poblíž tábořišť, kde se mohli přiživovat odpadky, kostmi apod.

2) Žití člověka a psa postupně přešlo ve vzájemnou závislost. Schopnost psa se v přírodě samostatně uživit se pomalu vytrácela, lov byl pro ně daleko úspěšnější s člověkem. Pro psa bylo výhodné člověku ukázat kořist, přivést ho na stopu a pak dostat kosti za odměnu. Lidé využívali psy k lovu stále více a více. Pes nakonec uznal nejsilnějšího člověka za svého vůdce, začal se psát příběh neopakovatelného přátelství.

3) Následovala cílená selekce psů s určitými užitkovými vlastnostmi. Do tohoto období můžeme také zařadit tvorbu plemen.

4) Vše nakonec vyústilo v čistokrevnou plemenitbu.

Domestikace vedla k poměrně rozsáhlým fyziognomickým i psychickým změnám. Nejvýraznějšími fyzickými rozdíly mezi domácími psy a jejich divokými předky jsou zkrácení čenichu, změny velikosti, barvy, délky a kvality srsti. Obdobně se domestikace projevila i v chování. Pro domácího psa je typickou vlastností jeho relativní poddajnost, omezila se soupeřivost o lepší hierarchické postavení. U většiny plemen došlo vlivem domestikace k omezení neofobie, což je strach z nových a nepřátelsky vypadajících věcí a lidí.

Požadavky na psa

Požadavky na pracovní využití psa pak vedly k rozvoji dalších dovedností a schopností jako je vytrvalé štěkání, vystavování zvěře, aportování, schopnost pást hospodářská zvířata a další. Pes je dnes plně odkázaný na člověka, dobrovolně a automaticky ho považuje za svého vůdce, chce pro něj udělat to nejlepší. Pevné pouto mezi člověkem a psem je v živočišné říši ojedinělé a nepřekonatelné. Pes už navždy bude věrným nejlepším přítelem člověka.